Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Subcellular localization of resistant proteins Vga(A)LC and Msr(A) using fluorescence microscopy
Nguyen Thi Ngoc, Bich ; Balíková Novotná, Gabriela (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Vga(A)LC a Msr(A) jsou klinicky významnými rezistentními proteiny u stafylokoků, které udělují rezistenci k inhibitorům translace. Patří mezi ARE ABC-F podrodinu proteinů, která je součástí ABC transportérů. Narozdíl od typických ABC transportérů, ABC-F proteiny nemají transmembránové domény, které jsou zodpovědné za transport látek přes membránu. Proto pro ně není charakteristická transportní funkce, ale regulační nebo rezistenční funkce. Jejich mechanismus působení na ribozomu byl popsán teprve nedávno, kde tyto proteiny vytěsňují antibiotikum z ribozomu. Stále jsou však některé aspekty jejich funkce neobjasněné. Například to, jaký je význam umístění Vga(A) na membráně, které bylo detekováno v membránové frakci nikoliv v ribozomální. V této práci jsem prostřednictvím fluorescenční mikroskopie pozorovala subcelulární lokalizaci rezistenčních fúzních proteinů Vga(A)LC-mEos2, Vga(A)LC- GFP a Msr(A)- eqFP650 v živých buňkách S. aureus, za různých kultivačních podmínek. Ukázalo se, že Vga(A)LC- GFP i Msr(A)- eqFP650 se vyskytují v ohnisku blízko membrány. V závislosti na ATPázové aktivitě nebo přítomnosti antibiotika se lokalizace Msr(A)- eqFP650 v buňce mění z ohniskové na difuzní, pravděpodobně na ribozomech, což navrhuje hypotézu o duálním mechanismu ARE ABC-F proteinů. Druhým cílem práce bylo...
Subcellular localization of resistant proteins Vga(A)LC and Msr(A) using fluorescence microscopy
Nguyen Thi Ngoc, Bich ; Balíková Novotná, Gabriela (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Vga(A)LC a Msr(A) jsou klinicky významnými rezistentními proteiny u stafylokoků, které udělují rezistenci k inhibitorům translace. Patří mezi ARE ABC-F podrodinu proteinů, která je součástí ABC transportérů. Narozdíl od typických ABC transportérů, ABC-F proteiny nemají transmembránové domény, které jsou zodpovědné za transport látek přes membránu. Proto pro ně není charakteristická transportní funkce, ale regulační nebo rezistenční funkce. Jejich mechanismus působení na ribozomu byl popsán teprve nedávno, kde tyto proteiny vytěsňují antibiotikum z ribozomu. Stále jsou však některé aspekty jejich funkce neobjasněné. Například to, jaký je význam umístění Vga(A) na membráně, které bylo detekováno v membránové frakci nikoliv v ribozomální. V této práci jsem prostřednictvím fluorescenční mikroskopie pozorovala subcelulární lokalizaci rezistenčních fúzních proteinů Vga(A)LC-mEos2, Vga(A)LC- GFP a Msr(A)- eqFP650 v živých buňkách S. aureus, za různých kultivačních podmínek. Ukázalo se, že Vga(A)LC- GFP i Msr(A)- eqFP650 se vyskytují v ohnisku blízko membrány. V závislosti na ATPázové aktivitě nebo přítomnosti antibiotika se lokalizace Msr(A)- eqFP650 v buňce mění z ohniskové na difuzní, pravděpodobně na ribozomech, což navrhuje hypotézu o duálním mechanismu ARE ABC-F proteinů. Druhým cílem práce bylo...
Regulace subcelulárního vápníku během gametogeneze ryb
GOLPOUR DEHSARI, Amin
Změny ve vlastnostech samčích a samičích pohlavních buněk v průběhu gametogeneze mohou reflektovat změny v prvcích jako je vápník, který hraje významnou roli v regulaci mnoha fyziologických událostí při rozmnožování. Základní informace jako distribuce a lokalizace vápníku v různých typech zárodečných buněk mohou přinést lepší porozumění procesu reprodukce u ryb. Testikulární vývoj u generačních ryb jesetera malého (Acipenser ruthenus) byl studován v měsíčních intervalech prostřednictvím histologie a měření hladin sex hormonů. Výsledky identifikovaly čtyři různé fáze zahrnující klidové, předvýtěrové, výtěrové a povýtěrové období. Hormonální profily 11-ketatestosteronu (11-KT) byly charakteristické vrcholem, který indikoval sezónní model vývoje gonád. Koncentrace 11-KT byly značně zvýšeny v průběhu spermatogeneze (před výtěrová fáze) a zůstaly stále vysoké i během před spermiačního období. Při reprodukční fázi došlo k markantnímu snížení 11-KT. Tato studie dává představu o základních znalostech reprodukční biologie u samců jesetera malého a kompletně popisuje vývoj gonád, který nebyl popsán v přechozích studiích zaměřených na vývoj gonád jeseterů. Intracelulární distribuce vápník během různých vývojových fází spermatogeneze byla studována u jesetera malého pomocí kombinované oxalát-pyroantimonát techniky. Distribuce vápníku byla popsaná ve stádiích spermatogonie, spermatocytu, spermatidy a spermie. Distribuce vápníku byla popsaná ve stádiích spermatogonie, spermatocytu, spermatidy a spermie. Vápník byl lokalizován jako depozity vyskytující se převážně v jádru a cytoplazmě spermatogonie a spermatocytu. Ačkoliv se vápník vyskytl ve formě depozitů v několika omezených oblastech u raných stádií buněk (spermatogonie a spermatocyt), je přítomný v nevázané formě ve větších oblastech u spermatid a spermií, především pak jádru, což pravděpodobně reflektuje jeho fyziologickou funkci a homeostázu během gametogeneze u samců. Podobně jako u jesetera malého byla popsána ultrastrukturální distribuce vápníku během vývojových stádií spermatogeneze u modelového organismu dánia pruhovaného (Danio rerio), pomocí kombinované oxalát-pyroantimonát techniky. Subcelulární distribuce vnitrobuněčného vápníku byla detekována jako depozity nacházející se především cytoplazmě a jádru spermatogonie a spermatocytu. Zajímavostí je, že velké množství vápníku bylo transformováno z izolovaných depozitů do nevázané struktury (elektrondezní hmota) uvnitř jádra spermatidy a spermie. Úprava vnitrobuněčného vápníku během různých stádií spermatogeneze u dánia může být v souvislosti se specifickou funkcí různých typů zárodečných buněk během vývoje samčích gamet Nevázaný vápník v jádru zralých spermií může být použit pro kondenzaci chromatinu a spuštění vápníkové vlny v průběhu aktivace vajíčka oplození. Použitím kombinované oxalát-pyroantimonát techniky byla popsána subcelulární lokalizace depozit vápníku v průběhu oogeneze u dánia. Depozity vápníku byly lokalizovány uvnitř různých organel vajíček během vývoje oocytů. V prvním stádiu vývoje oocytů (primární růst), byly depozity vápníku lokalizovány v cytoplazmě, mitochondriích, jádru a folikulárních buňkách. V kortikálně alveolárním stádiu byly částice vápníku transportovány z folikulárních buněk do kortikálních alveol. V hlavním stádiu vývoje oocytů (vitelogenní stádium) byly některé kortikální alveoly stlačeny a přeměněny z vločkovitých elektron-Lucent na elektron-denzní objekty s progresí fázi. Depozity vápníku byly přeměněny z větších na menší částice, což se shoduje se stlačením kortikálních alveol. Výsledky těchto studií poskytují nový nahlédnutí na informace o regulaci a funkční roli vápníku v průběhu gametogeneze u ryb. Během raných fází gametogeneze je většina vnitrobuněčného vápníku oddělena v izolovaných depozitech za účelem udržet hladinu nevázaného vápníku na vyhovujících hladinách a zároveň zabránit smrti buněk a dalším negativním vlivům, které mohou být způsobeny vysokým obsahem nevázaného vápníku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.